Vaše příběhy

Na této fotce jsem vybrala pole, kde sklízíme náš letošní první ozimý ječmen (14.7.2025) v Brtnici. Co nám pole přináší? Krmení pro na naše kravičky a prasátka :-) Tohle pole mělo v letošním roce nejlepší výnos, co se týče ozimých ječmenů a to krásných 9,75 t/ha.

Několik polností máme v naší rodině již několik generací a to jako hodnotu a zároveň jistotu pro generace další. Pole nám toho mnoho dávají. Jsou zdrojem obživy, ale i zajištěním do budoucna. Naše rodina byla vázána na hospodařství a syn chce ve stejném duchu pokračovat. Nyní je mu třináct let a básní o tom, co všechno jako velkostatkář bude podnikat. Kuriozitou vztahující se k poli byl náš děda. Lidé o něm říkají, že to byla doslova legenda. Výdy si dokázal získat to, o co usiloval.

Moje maminka měla lány kytek, jako malá jsem nesnášela okopáváni, pletí, ale v později jsem si vysnila pole s levandulí, nyní kopu a pleju s radostí a svoji mamince říkám: Už ti mami rozumím

Je to dědictví po prarodičích a vracené v restitucí skoro hektar , polovina jsou pastvinyynpro ovce a polovinu obhospodařujeme dáváme brambory , cibuli , česnek , řepu ...

Pole se u nás v rodině dědí již několik generací. Již odmala jsem miloval přírodu a tento vlastní kousek. Nyní se ale v práci na poli snažím též zapojit moderní technologie.

Pole pro nás znamená tradici a rodinné dědictví. Je v naší rodině drženo jíz 200 let a zůstalo ve vlastnictví i během znárodnění. Pěstujeme na něm ekologicky a s respektem k půde brambory česnek a dýně. Je to tmel naší rodiny vždy se u sklizně sejdeme. I když není hlavním příjmem naší rodiny neumíme si bez zemědělství představit nás život.

Dříve na celém tomto pozemku bylo jen pole a brambory. Jako děti jsme je museli sbírat a za každý kýbl jsme dostali cca 10 Kč. Dnes je to spíše jen sad, který je plný krásného,výborného ovoce. Ale pár řádků ertepli nám tu přece jen zůstalo, protože není nic lepšího než domaci ovoce a zelenina. Soběstačnost je v dnešní době podle mě velmi důležitá.

Pole je neoddělitelnou součástí rodinného domu, kde hospodaří rodina mého partnera po generace. Loni měl být dům prodán, což by znamenalo ztrátu pole i zázemí pro tchýni a tchána, kteří pocházejí z rolnické rodiny. Nabídli nám odkoupit jejich podíl, což jsme udělali, protože partner tu strávil dětství. Teď řešíme hypotéky, ale věříme, že to má smysl – dům i pole zůstanou v rodině a naše děti tu budou vyrůstat jako kdysi jejich otec.

S manželem hospodaříme na 10ha, technika sice většinou spíše do muzea, ale slouží skvěle a půdě se snažíme dát maximum . Jen kdyby nebylo lesní zvěře, letos nám udělala obrovské škody.

Naše makové pole mi připomíná, že opravdové štěstí je ukryté v maličkostech ❤️

Od malička jsem snila o tom, že jednou budu mít vlastní kousek země. Ne kvůli bohatství, ale kvůli klidu. Vždycky mě fascinovalo, jak se ve větru vlní klasy pšenice a jak pole v létě voní. Se svým koněm jsem se pak každé léto projížděla po strništích a cítila se svobodně. Roky jsem ten sen nosila v sobě. Až jednoho dne jsem narazila na inzerát – malý pozemek na prodej, kousek za vsí. Pole. Dnes, když tam stojím se svými koňmi a dívám se na zralé klasy, vím, že některé sny prostě stojí za to.

Naše pole je v rodině už po generace. Dříve se tu hospodařilo prostě, dnes je srdcem rodinné farmy Farmily. Rostou na něm jahody, vedle nich leží ovocný sad plný švestek, jablek, hrušek, třešní a dalších pokladů. Vše jsme sázeli ručně a z každé sklizně máme radost. Plody zpracováváme na marmelády, sirupy, sušené ovoce a další dobroty. Farma stojí na poctivé práci, úctě k přírodě a radosti z toho, co děláme.

Nejkrásnější pohled na České Středohoří.

Tenhle kousek půdy jsem zdědila,moji rodiče zde pěstovali zeleninu , tátovi prarodiče také . Snažím se aby vše prosperovalo a nechávám tomu volný průběh časem vím co mi jde pěstovat a co ne . Asi nejvíc se daří květinám . Manžel je včelař takže děláme radost včelkám .

Pole je v naší rodině děděné a je pro nás dobře stráveným časem venku a udržuje nás v kondici. Plodiny ať už jde o brambory, cibuli, řepu, mrkev, celer, dýně a jinou zeleninu jsou příjemným eko a bio zdravým bonusem😊

Původně travnatá louka, která je plná kamene. Neobdělávaný a zarostlý pozemek náletem, který roky ležel ladem. Letos jsme se rozhodli jej obnovit a vysadit zde brambory a cibuli. Za pomoci techniky, ale i ruční práce se nám povedlo udělat krásné pole. Výsadbu cibule provedli naše děti (17+15) ručně. Stejně tak provádějí i odplevelení během růstu. Děti prvně nadšené nebyli, výsadba byla náročná, ale když vidí, jak cibule roste, tak roste i jejich snaha o cibuli pečovat.

Pred par lety jsme koupili stary ovocný sad a začali ho postupne omlazovat. Stare stromy jeste plodí, ale nebyly nikdy ošetřovány a stříhány. Je tam uzasny klid a casto pozorujeme živočišné druhy, ktere z krajiny dlouho mizely, treba koroptve, křepelky, dravci, atd. Je to zkratka nase víkendové útočiště s uzasnym výhledem na sumavske podhůří. Pristi rok snad přibudou i prvni včelstva.

Naše pole pro nás není jen kus země, ale místo, kde se potkávají generace. Děda mě sem vodil a učil, že půda jsou naše kořeny i budoucnost. Právě tady nacházíme klid, radost a pocit sounáležitosti, který si předáváme z generace na generaci.

V obchodech jsem se rozčiloval nad dovozem zeleniny. Hlavně brambory a česnek které nebyli tak kvalitní.Proto jsem se rozhodl pěstovat kvalitní český česnek a brambory.

Pole jsem pořizoval jako rodinný majetek. Při výběru z vícero nabídek mne zaujal v mapě menhir umístěný hned u hranice jednoho pole. To byla rozhodující srdeční záležitost. Když jsem pak zjistil, že k poli vede z vesničky jménem Kamenný Most úžasná více než kilometr dlouhá úvozová cesta, byl jsem již rozhodnutý. Nyní na poli hospodaří místní zemědělec, ale mám jej i jako možnost v budoucnu na něm sám hospodařit. Nebo jej nechat ležet ladem a třeba u menhiru dočerpávat síly.

Vozíme hlínu na pozemek tchána, kde lišky dávají dobrou noc, letos jsme tam vyvezli i kompost z mé zahrádky u bytovky a hle byli jsme překvapeni, máme tam v nahrnuté hlíně na divoko lany cuket, dýni, nevím zda i meloun a taky se nám vysemenily divizny, napočítali jsme 40 ks :) Rada bych poslala více fotek, ale odhadem tam mame asi 50 dýni a sto cuket … to člověk nepochopí, ze tak samo :)

Ze zanedbaneho pole vysoke bonity pudy na okraji Olomouce jsem vytvorila misto plne mladych stromu, kam muze utect z panelaku ma 5leta vnucka. Diky covidu jsem vdovou a dalo mi to opravdu strasne moc prace. Vsichni se memu usili smali, nikdo nepomohl, ale me tato snaha v mem nejtezsim zivotnim obdobi neskutecne pomohla jit dal.

Moje drahé políčko - letos slunečnice hlídají (maličko). Mít kus své vlastní půdy - to je pro mě práce i zábava. Dostala jsem ho kdysi od tatínka. Je moje, dobře se o něj starám a nyní na něm učím hospodařit své syny.